advent

Tak prý, že příští neděle už bude adventní. I Florencie se pomalu začíná balit do vánočních dekorací, rozhodně to ale není tak markantní jako u nás.. Vánoční trhy navíc začínají až 3. prosince! Na mě už ale začíná ta předvánoční nálada taky lézt a advent bez adventního věnce si neumím představit. 

Nemám tady teda žádné své tvůrčí proprietky, takže jsem si musela vystačit s barevnými papíry, které jsem, stejně jako svíčky, nakoupila v Tigeru. 

Superjednoduchý věnec jsem vytvořila z origami hvězdiček, které jsem poskládala podle tohoto návodu. Hvězdičky jsem nalepila pomocí washi pásek na kartonovou podložku z obalu od krekrů. Nejprv jsem myslela, že ji polepím celou, aby nebyla vidět, nakonec jsem tam ale nechala "prosvítat" malé části (trochu z lenosti, přiznám se) a líbí se mi to i tak. Doprostřed jsem pak už jsem přilepila svíčky a věnec byl na světě! Na náš domácí teda nemá ani zdaleka, ale pro navození vánoční nálady by měl, myslím, stačit.. :)

Advent is coming! Can you imagine it without the advent wreath? I can't! Because I'm currently not at home I decided to create a super easy wreath using origami stars (tutorial in English here) to bring the Christmas atmosphere to my temporary home.. I've bought both the origami papers and the candles in Tiger. I folded the stars and attached them to the cardboard base using a washi tape. On top I attached the candles aaand that's all! I mean, it can't be compared to our wreath back at home, but I still like it :)

Krásný advent! Happy Advent!

florencie | florence | firenze

Florencie je, podle mě, nejhezčí město na světě.. rozhodně je nejhezčí ze všech měst, která jsem zatím stihla navštívit.. Není to ale jen město, je to splněný sen.

Do Florencie jsem přijela začátkem září na tři měsíce.. přijela jsem se vzdělávat, zúročit vědomosti nabyté studiem (spoustu z nichž jsem už stihla úspěšně zapomenout) v praxi, pokud možno se i zlepšit v italštině. 

Ačkoli mi zbývá ještě víc než měsíc, už teď můžu zodpovědně říct, kolik mi toho Florencie dala.. naučila mě přecházet na červenou a nenechat se přejet.. ukázala mi, že Italové, na rozdíl třeba od Francouzů, mají radost, když používáte jejich jazyk, snaží se vám pomáhat, když se nemůžete vyjádřit a usmívají se na vás, prostě jen tak.. naučila mě usmívat se zpátky.. okouzluje mě znovu a znovu každý den.. dala mi spoustu zážitků s lidmi, na které nikdy nezapomenu.. ale i s těmi, na které časem nejspíš zapomenu.. dala mi několik kilo navíc.. naučila mě používat některá italská sprostá slova.. dala mi pocit, že už nejsem neviditelná.. hlavně mi ale dala možnost cítit se šťastná, sama za sebe..

Florence is, in my opinion, the most beautiful city in the world.. well, at least it's the most beautiful one amongst the cities I've already visited.. It's not just a city though, it's a dream come true..

I came to Florence in the beginning of September for three months.. to learn new things, to use what I've learned at the university (a huge part of which I've already forgotten), and hopefully to improve my Italian.

Even though there's another month ahead of me, I can tell how much has Florence given me already.. it taught me to cross the street when the red light's on without being run over by car.. it showed me that Italians, unlike French people, for example, are happy when you speak their language and try to help you with it and smile at you without reason.. it taught me to smile back.. it amazes me again and again on a daily basis.. it gave me a lot of experiences with people I'm never going to forget in my life.. also with people I'm eventually going to forget though.. it got me a bit fatter.. it taught me how to curse in Italian a bit.. it gave me a feeling I'm not invisible anymore.. but above all it made me feel really, really happy on my own.. 

šťastnou cestu | pleasant journey | buon viaggio

oh, deer!

Na myslivecké trofeje mě moc neužije. Alespoň, co se týče jejich opravdických verzí. Jelen jako dekorační motiv se mi totiž na druhou stranu moc líbí! A nejsem sama..

Na pinterestu, odkud pocházejí všechny obrázky, kromě trička (zoot.cz), se to jeleními motivy jen hemží. A evidentně se tím nedá nic zkazit. Pletená trofej je roztomilou verzí děsivých lebek s parožím, kreslená je zase spojením mých dvou současných posedlostí - jelenů a geometrických motivů. O paroží na dětských tepláčkách ani nemluvě. Jen doufám, že s tím prstýnkem nikdo nebude žádat o ruku.. drahá, staneš se mým paroháčem?

A aby nebylo jelenů málo, já zrovna pracuju na tomhle.. 

No, dobře, popravdě už pracuju jenom na vyfocení výsledku.. tak snad coming soon!

indiánský podzim

Chystám se teď trochu cestovat. A brát s sebou do kufru obří batoh se trošku nehodí. Koupila jsem si teda plátěný pytlík nebo vak (nebo jak tomu říkáte vy) z kolekce ZOOT Originál. A aby to byl teda opravdu originál, trošku jsem si ho sama dozdobila.

Původně vypadal takto (foto ze zoot.cz):

Je to trošku indiánský styl, tak jsem v tomto duchu i pokračovala.. inspiraci ke zdobení mi poskytl článek z blogu "Můj dům, můj squat" Indiánské léto (jednotlivé odkazy přímo v článku):

Měla jsem doma černý fix na textil, tak jsem se mohla rovnou pustit do zdobení - začala jsem přidáním dvou šípů na přední stranu (původní úmysl byl tímto skončit, ale pak mě to začalo bavit, ha!).

Obrázek zadní strany nemám, ale byla to prakticky "prázdná stránka" s nápisem ZOOT Originál. Chtěla jsem nakreslit tři vertikální větší šípy pod nápis, nakonec jsem se ale rozhodla pro pírko.

A aby to těm šípům nebylo moc líto, přidala jsem nakonec pět malých na spodní okraj zadní strany.

Chcete si též vyzdobit třeba plátěnku? Co potřebujete? Textilní fix a asi 10 minut. Hlavně nezapomeňte dát pod obrázek nějakou podložku, abyste jej neprokreslili i na druhou stranu! Bavte se!

papelote?!

Máte rádi papelote? Já moc! V jednoduchosti je krása, a tím se papelote bezpochyby řídí..

Já jsem vůbec posedlá čímkoli, co lze najít v papírnictví, takže mám doma tři sta dvacet devět různých bločků a sešitků, pro které ani nemám využití, ale prostě se mi strašně líbily. Zato věci od papelote měly funkci hned jasnou. Puntíčkovaný cestovní deník, jak ho nazývají přímo v papelote, se skutečně stal cestovním deníkem, žlutý diář jsem si přála a taky dostala od Ježíška. Růžový deníček jsem dostala taky od Ježíška a udělala jsem si z něj záznamník přečtených knížek. Stejně jako cestovní záznamy, i ty knižní si vedu ve velmi zjednodušené formě, protože jedině tak se přiměju k pravidelným zápiskům. Ale u knížek jsem vážně vzorná, protože mě baví sledovat, kolik jsem toho přečetla za rok, kolik knížek z toho bylo v angličtině a tak, k cestovním příspěvkům si zase kreslím třebas obrázky, z Florencie a od Balatonu jsem si loni přivezla čtyřlístky, tak jsem si je k nim taky nalepila. Ale já si zkrátka fakt ráda zapisuju, ať už se jedná o cokoliv. Jedna slečna jednou psala o tom, jak si začala vést deníček, kam každý den napsala tři věci, které jí udělaly radost. A že to po nějakém čase musela zvýšit na pět. Přišlo mi to jako super nápad, protože pročítat se pozitivními věcmi může zvednout náladu i v těch méně veselých dnech. Tak jsem si pořídila čtvrtý (a zatím poslední) tečkovaný deníček, akorát teda začínám minimalisticky s jednou věcí za den (a preventivně až od 1. září, takže uvidíme, jestli to neskončí jako novoroční předsevzetí).

Oba menší deníčky byly jen takové čisté, bez ničeho, tak jsem si je vyzdobila sama. Růžový jsem potiskla pomocí dětské tiskárničky, kterou jsem po sto letech vyštrachala ve sklepě, a puntíčkový jsem pokreslila kaligrafickým písmem (falešným, i když dneska jsem se zrovna naučila konečně používat kaligrafické pero, ha!), které jsem uspořádala do kruhu. 

námořnická

Léto a lodičky k sobě neodmyslitelně patří, v letní výzdobě jsem tedy měla jasno.. různé odstíny tyrkysové a pastelově oranžové spolu krásně ladí a vyvolávají pocit, jako byste koukali na moře.

konec lenošení..

Doba předdiplomková a předstátnicová je doba zlá.. alespoň co se kreativních činností týče, protože musíte veškerou svou kreativitu zaměřit na školní povinnosti. Občas je ale potřeba se odreagovat, a tak jsem alespoň pekla..

..bábovičky z báječné formy, kterou jsem dostala a o které jsem psala tady..

..třicet pandích minimuffinků k třicátým narozeninám.. těsto mé oblíbené zde, poleva a návrh zase tady..

..a tři týdny před státnicema (abych se náhodou nenudila) dva svatební dorty.. první má světlý piškotový základ, krém z mascarpone a je plněný a zdobený různým ovocem, druhý má tmavý základ (viz pandí těsto), krém z kakaového mascarpone a je plněný a zdobený borůvkama a čokoládou.. dost mě mrzelo, že jsem nemohla ochutnat, ale prý to byla mňamka!

diamonds are a girl's best friend

Vánoce pryč, do Velikonoc daleko.. a tak přišel čas vyrobit nějaké nové dekorace. A protože miluju papírové ozdoby, došlo zase na origami. Onehdá jsem na nějakém blogu viděla na větvi zavěšený "papírový diamant", a tak jsem se rozhodla zužitkovat znalosti z tvorby lampionků (tady).

Na pinterestu jsem teď (fakt brzo) sice našla jiný postup, kde se diamanty tvořily ze dvou půlek, a pak se slepovaly dohromady, nicméně já jsem postupovala následovně:

1. Nejprv jsem si vytvořila šablonku na tvrdém papíru - delší strana je tvořena kratší stranou listu A4, kratší strana má v součtu 6,5 cm (šablonka je ilustrační)

2. Svislé čáry a "dráčky" (vyznačené fialově) po celé délce jsem potom obtáhla pletací jehlicí

3. Všechny obtáhlé čárky jsem potom přehnula, aby se dobře skládaly a konce slepila k sobě, aby tak vznikl tvar diamantu

4. Slepila jsem i plochy k sobě přiléhající, aby diamant hezky držel a nerozjížděl se

5. Zavěsila jsem diamanty na větev a bylo hotovo!

zkouškové a zasněžené (nejen) sušenky

A je to! Vánoce jsou fuč, novoroční předsevzetí dávno přestala platit a zkouškové je v plném proudu. Čímž se vlastně snažím omlouvat to, proč můj první lednový článek nese datum 26. ledna. A protože mám nějaké popletené hodiny a neumím jim domluvit, aby šly správně, bude to možná i 27. ledna.

Jsem zastánce odstrojování stromečku až na Hromnice, je-li to možné. A tak se nám letos naskytla vzácná příležitost - vidět bílé Vánoce. I náš kocour byl z toho sněhu celý pryč. A protože jsem se bála, že sníh brzy roztaje, upekla jsem si taky zasněžené sušenky. Recept můžete najít (překvapivě) u Děvčete u plotny tady. Nemám je teda tak vzorně zasněžené, ale popravdě jsou dost sladké (dokonce jsem vynechala vanilkový cukr, poněvadž jsem ho neměla, a stejně to bylo sladké jak cucek), takže jsem se ani nesnažila přidávat tunu cukru navíc. (Skoro všechny jsem je snědla sama a je mi teď trochu hanba.) Každopádně chutnají naprosto výborně!

Dobrou chuť!