Od chvíle, co se jenom začalo o domácí výrobě makronek mluvit, obestíral je jakýsi tajemný závoj hlásající: Je to děsně těžké, raději se do toho ani nepouštějte, pokud se později nechcete vyrovnávat s pocitem naprostého selhání. Tak jsem se do toho raději nepouštěla. No, ale když pak dostanete dvě makronkové knihy?! A tak jsem se do toho nakonec pustila..
Makronky nejsou vůbec náročné na suroviny, kromě toho, že si musíte vytvořit mandlovou moučku (1 hrnek mandlové mouky a 1 hrnek moučkového cukru). Já měla doma jednu z Alberta, tak jsem ji zkusila a vůbec to nedopadlo špatně. Nejdřív ji musíte semlet s moučkovým cukrem, a potom přesít přes sítko, aby vznikla hladká směs. Zbytek, který zůstal v sítku, by se přitom měl dát pryč. A tady přichází PRO PŘÍŠTĚ č. 1: tím, že jsem odstranila tento zbytek, vznikl ne úplně dobrý poměr cukru a mandlí a upečené makronky byly sladké jak cecek. Je na to tedy třeba dávat pozor, ale není to nic, co by jeden nezvládl.
Když máte mandlovou moučku s cukrem, smícháte ji s bílkovým sněhem, vyšlehaným taktéž s cukrem (asi 3 bílky a 1/4 hrnku cukru krupice). Pokud prahnete po nějaké barvičce či příchuti, tady je prostor pro přidání potřebných přísad, jenom je nutné tomu přizpůsobit přísady ostatní (např. mandle). No a teď se dostáváme k dalšímu zapeklitému bodu: míchání. Je to trochu jako s Jiříkem ve Zlatovlásce - nesmíte ani přemíchat, ani nedomíchat. Těsto by vám mělo prý ze stěrky stékat v plynulém pruhu nebo tak něco. To se mi teda docela povedlo takže PRO PŘÍŠTĚ č. 2: udělej to stejně jak minule!
Tak akorát promíchanou směs nacpete do cukrářského sáčku (tady to raděj nebudu ani zvýrazňovat, ale pro příště by se hodilo nezapatlat celou kuchyň..). Kolečka by měla mít v průměru asi 3 cm, takže otvor nástavce by měl mít průměr asi 1 cm, aby se to dobře dělalo, já měla asi 0,5 cm a taky jsem to zvládla, zkoušela jsem ale různé techniky, takže PRO PŘÍŠTĚ č. 3: nesnaž se kolečka nakreslit, tvořit se musí vypouštěním těsta na papír ze sáčku z jednoho místa kolmo k podložce, jinak se nevytvoří ony roztomilé bochánky, ale jakési šišaté brambory. Pečením se to teda trochu vylepšilo, ale raděj na to jít dobře už od začátku!
Když jsem dokolečkovala, třískla jsem s každým plechem o stůl (aby utekly bublinky) a nechala makronky 30 minut ležet. Příručka praví, že po 30 minutách by vám při dotknutí se těsta nemělo na prstu nic zůstat. Tady vstkutku nevím, jak to pro příště vylepšit, ale když jsem se dotkla, vyrobila jsem parádní kráter..
Péct by se makronky měly asi 10-15 minut v troubě vyhřáté na 150-160 °C. Pokud prý vám začnou praskat, je teplota moc vysoká, tak tedy PRO PŘÍŠTĚ č. 4: vyhřeju to na 140 °C.. a vy to holt musíte zkusit s vaší vlastní troubou neb tento bod přípravy je asi tak trochu sázka do loterie.
Co se dělo bezprostředně po upečení tady veřejně vykládat nebudu, většinu koleček se však podařilo bezpečně dostat z plechu a my je, hlavně kvůli vyčerpání z pečení, slepili Nutellou.
Nebudu tady předstírat, že vzniklé makronky by hned mohly do soutěže o nejlepšího makronkáře světa, ale byly dobré, a to je, myslím, hlavní. Na vzhledu prý přece nezáleží! :)
Můj vševědoucí zdroj a má první makronka
Dobrou chuť!
To dobré na celém pokusu bylo, že mě neodradil, takže příště znovu a lépe! A nebojte se.. nejhorší, co se vám může stát, je, že místo makronek vyrobíte (jako já) pár laskonek :)
Jazykové okénko na závěr: Věčné dohady a opovržlivé pohledy personálu ohledně názvu tohoto lahodného pokrmu, tedy zda se jedná o makronky nebo makaronky, tato kouzelná příručka též řeší: Údajně je správné obojí, makronky pochází z Itálie a jejich název etymologicky souvisí s makaronama. Tak!
Žádné komentáře:
Okomentovat